Druhý týden - ještě pořád se to dá zvládnou :)

Musím říct, že jsem po neděli, pondělí nižší příjem potravin moc uvítala. Ne že bych nějak výrazně "prasila", ale když týden jíte střídmě a pak se v neděli nacpete přeci jen si to tělíčko den oddechu zaslouží. Celkově bych shrnula celý druhý týden pro mě jako, běžný režim před vlnami, jelikož když se na vše zpětně dívám došlo mi jak málo jsem vlastně jedla. V druhém týdnu, jsem sem tam přidala i trochu pohybu a dokonce šla i ve čtvrtek na stepy, což jsem velmi uvítala, tenhle sport mě prostě baví. O víkendu jsem se viděla s bývalou kolegyní z práce a dostavila se i první reakce na to, že jsem pohubla. Sama za sebe musím konstatovat, že jsem změnu téměř nepozorovala. To, že mi začali být volnější kalhoty jsem přisuzovala tomu, že se prostě jeansy nošením vytahají. Druhá volná neděle byla už trochu méně náročná,ačkoliv v týdnu máte chutě jako blázen v neděli Vás to přejde. Nicméně velkou dobrou snídani s kávou jsem si dopřála.

První týden - pak že začátky jsou těžké ....

V pondělí mi bylo asi 100x hůř jak v neděli ale pořád jsem si stála za tím, že vlny dám. Jen můj zdravý rozum pravil, abych prostě necvičila, jelikož by to mohlo skončit pracovní neschopností, o což jsem opravdu nestála. A aby toho nebylo málo, přišel mi k tomu všemu email, že  tetovací salon kde jsem letošní rok byla upravovat své tělo,( ne že by to tetování nějak pomohlo k tomu abych byla krásnější, ale o tetování až někdy jindy) v pátek tzn. 26.9.2014 slaví první narozeniny. Ano věděla jsem o tom dopředu. Jen se mi to nějako vypařilo z hlavy. Takže najednou bylo o důvod víc se vykurýrovat co nejdříve, abych mohla v pátek juchat na narozeninové tetování. V úterý jsem tedy udělala nálet na lékárnu a opravdu se mi podařilo se do pátku „vyléčit“. Ne úplně na 100% ale bylo mi o mnoho lépe. Takže v pátek jsem si pořídila památku, jak na první narozeniny salonu Los Keros tak i na moje první vlny. Zpětně nejsem schopná ani moc popsat jestli byl první týden náročný - myslím, že ne. A pokud tomu bylo jinak, byla jsem nivní, jelikož jsem netušila, co mě čeká dál....